otevřenost
Chuť vykročit a zkusit něco nového. Tradice ji řadí k Dřevu, k jaru a růstu — je to energie začátku.
Prvky a prožívání
Tradiční čínská medicína přiřazuje ke každému prvku určité prožívání — a vždy ve dvou polohách. Táž síla, která v rovnováze nese, se v nerovnováze obrací proti sobě. Otevřenost se láme do hněvu, radost do překotnosti, soustředěnost do strachu.
Cyklus tvoření: Dřevo → Oheň → Země → Kov → Voda → Dřevo
Cyklus kontroly: Dřevo → Země → Voda → Oheň → Kov → Dřevo
V kolečkách je emoce, kterou tradice řadí k prvku v rovnováze. Přepínačem pod diagramem si zobrazíte oba koloběhy:
Jde o symboliku pěti prvků, ne o popis psychiky. Nejde o typologii osobnosti ani o hodnocení, jestli je některá emoce „špatná“ — v tradici má každá své místo.
Podél cyklu kontroly platí, že přebývající emoce jednoho prvku tlumí vyrovnanou polohu prvku druhého.
Ke každému prvku patří dvojice: poloha v rovnováze a její vychýlení.
Chuť vykročit a zkusit něco nového. Tradice ji řadí k Dřevu, k jaru a růstu — je to energie začátku.
Tentýž impulz, který nepočká. Když Dřevo přeroste, z chuti vyrazit se stane netrpělivost a výbuch.
Zápal a vřelost, které dokážou strhnout ostatní. Oheň je vrchol cyklu, doba největší aktivity.
Zápal, který ztratil míru. Oheň šlehá výš, než dokáže uživit — z nadšení je zbrklost a ulpívání.
Schopnost dotáhnout, unést a postarat se. Země je střed cyklu, půda, na které ostatní prvky stojí.
Starost, která se točí dokola. Země přebývá a přemítání nahradí rozhodnutí.
Řád, vytrvalost a schopnost pustit, co dosloužilo. Kov je podzim, doba sklizně a uzavírání.
Smutek, který se neuzavře. Kov svírá a nepouští — místo smíření zůstane truchlení.
Klid, hloubka a uchování sil. Voda je zima, doba klidu a vůle.
Obezřetnost, která ochromí. Voda zaplaví a ze zdrženlivosti se stane pasivita.